Taxi Opava

NEJLEPŠÍ TAXI z OPAVY a okolí

TAXI OPAVA

724 119 619

Konecny.Pavel@seznam.cz

IČ: 73214841

NON-STOP provoz taxi v Opavě, DRINK-SERVIS, vícemístné vozidlo - až 6 osob, SENIOR SERVIS a další služby. Super taxi z Opavy po celé ČR !

taxi Opava, Opava taxi, taxi pro Opavu, Opavské taxi, taxi v Opavě, taxi na Opavsku, Opavský taxík, taxík Opava, taxi z Opavy, taxi do Opavy, taxi Opavou, taxisluzba opava, taxi Opavskem, taxislužba Opava, taxi opava

Vážení návštěvníci TAXI OPAVA, přečtěte si také několik zajímavostí z historie Opavy a okolí :


Středověké osídlení Opavy se začalo formovat již patrně v průběhu 12. století. Během této doby vznikala poblíž brodu přes řeku Opavu kupecká osada na stezce spojující dnešní území Moravy a Polska, která byla součástí tzv. Jantarové stezky táhnoucí se z Jadranu až na Balt. Vůbec první písemná zmínka o existenci Opavy pochází z roku 1195. Významné postavení Opavy v tomto regionu dokládá také to, že český král Přemysl Otakar I. udělil Opavě městská práva. Právě z jeho vlády pochází nejstarší dochovaná listina přiznávající Opavě městská privilegia. Tato listina pocházející z roku 1224 však nemá zakládající charakter, pouze potvrzuje Opavě městská práva, která získala dříve (patrně někdy kolem roku 1215, avšak pro tento letopočet nemáme žádné přímé důkazy).
Centrem nově vzniklého města se stalo dnešní Horní náměstí a jeho nejbližší okolí, zejména pak ulice Mezi trhy a Dolní náměstí. Původně Opavu podle nálezů chránila dřevěná palisáda. Později vybudované kamenné opevnění disponovalo třemi městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. V roce 1327 v místech dnešní Hlásky vznikl první kupecký dům, jenž představoval nejstarší obchodní centrum města. Od konce 13. století pak mělo město vlastní mincovnu.  
V průběhu 14. století se kolem města začalo formovat Opavské knížectví, které spravovali opavští Přemyslovci. Dalším významným milníkem v historii města se stalo 16. století, kdy Opavu velmi silně ovlivnila reformace. Město patřilo v období před Bílou horou k protestantským centrům, které se dostávalo do konfliktů především s katolickou Olomoucí a tamějšími biskupy. Za třicetileté války byla Opava bez boje přenechána vojskům dánského krále a několikrát ji obsadili také Švédové. Největší pohromu však představoval až požár v roce 1689, který zlikvidoval (jak bylo v té době dobrým zvykem) velkou část města. V této době také docházelo k proměně skladby obyvatelstva ve prospěch Němců. Vše kulminovalo ve 20. letech 18. století, kdy Češi představovali přibližně asi jen jednu sedminu obyvatel Opavy.
K rozvoji vzdělanosti přispěli Jezuité, kteří se v Opavě usídlili v roce 1625. O pět let později pak vzniklo první jezuitské gymnázium. Jezuitská kolem pak ve Sněmovní ulici vydržela až do počátku 18. století. Při gymnáziu pak bylo v roce 1814 založeno muzeum, na něž později navázalo dnešní Slezské zemské muzeum, které je tak vůbec nejstarším muzeem na našem území.  
Když v roce 1742 Marie Terezie prohrála válku s Pruskem, většina Slezska připadla Prusku. Opava se tím stala hlavním městem rakouského Slezska. Sídlila zde tak vedle úřadů i celá řada příslušníků slezské šlechty. Po Napoleonských válkách podtrhoval význam Opavy také druhý kongres vítězných mocností konající se v roce 1820, na němž se sešli zástupci Svaté aliance (ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie), aby jednali o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii.  
V průběhu 19. století v Opavě působilo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 vznikl pak pivovar a do poloviny 19. století také dva cukrovary. Významným oživením průmyslu se však stalo až otevření Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. V Opavě v tomto období vedle sebe žily početná německá, česká a židovská komunita. V roce 1877 vznikla na území města Matice opavská (česká národní jednota) a o šest let později také první české gymnázium.  
Politické a národnostní neshody eskalovaly po skončení 1. světové války, kdy byla Opava prohlášena za hlavní město provincie Sudetenland. Pokus o tento vzdor vůči formujícímu se Československému státu byl ukončen obsazením města československými oddíly. Ty do města vstoupili bez boje 18. prosince 1918. Od té doby byla Opava hlavním městem československého Slezska. Většinu obyvatelstva stále tvořili Němci, a tak není divu, že zde našla silnou odezvu nacistická ideologie hlásaná Henleinovou Sudetoněmeckou stranou. Připojení k nacistickému Německu v roce 1938 proto mnozí vítali.
Opava byla ve 2. světové válce osvobozena sovětským vojskem 22. dubna 1945 v rámci Ostravsko-opavská operace, a to jen za cenu těžkých ztrát. Během bojů padlo na 3 tisíce sovětských vojáků (jejich pomník a hroby najdete na Městském hřbitově), město bylo téměř z jedné třetiny zničeno a byl zastaven provoz ve všech továrnách. Následoval odsun velké části tehdejšího obyvatelstva a město tak po válce změnilo nejen svou tvář, ale také národnostní ráz, když většinu obyvatelstva tvořili Češi.
Snahu o rychlou poválečnou obnovu města dokládá také vznik stálé profesionální české scény Slezského národního divadla v říjnu 1945, zřízení Slezského studijního ústavu v roce 1948 nebo Vyšší škola pedagogická, která ve městě působila mezi lety 1953–1959 (poté byla škola přestěhována do sousední Ostravy).
V roce 1956 byl otevřen Památník Petra Bezruče, patrně nejznámějšího opavského rodáka. Na jeho počet se také ve městě od roku 1958 koná každoročně kulturní festival s názvem Bezručova Opava. V objektu bývalého dominikánského kláštera a kostela sv. Václava pak od roku 1974 sídlí Dům umění, jenž poskytuje prostory pro výstavy, koncerty i další kulturní akce. Krátce po Sametové revoluci, konkrétně v roce 1991, byla zřízena Slezská univerzita. V roce 2009 pak došlo k rozsáhlé přestavbě budovy Komerční banky na konci Ostrožné ulice na Obecní domů. V jeho prvním patře je dnes zřízena stálá expozice Cesta města, v níž se na 500 m2 dozvíte o historii Opavy spoustu dalších zajímavostí.