Taxi Břeclav

NEJLEPŠÍ TAXI z BŘECLAVI a okolí

TAXI BŘECLAV

777 572 103

www.taxi-breclav.cz

mcc-1@seznam.cz

IČ: 45453331

Novinka - nyní k dispozici VW Caravela - 9-ti místné vozidlo s možností vozíku pro kola !

Naše taxislužba má na Břeclavsku dlouholetou tradici. Máme NON-STOP provoz taxi Břeclav, působíme v celé EU, z Břeclavi i okolí zajišťujeme i transfery na letiště. Vícemístná vozidla 6+1 i standardní sedany. Vozy jsou s klimatizací a navigací, na delší trasy k dispozici televize. Pro stálejší zákazníky nabízíme věrnostní zákaznické SLEVY. Poskytujeme DRINK SERVIS (odvoz Vašeho vozu), v případě poruchy ODTAH VOZIDEL, zimní i letní STARTOVÁNÍ, kurýrní služby, dovoz drobného zboží, SENIOR SERVIS (odnos těžších břemen, doprovod k lékaři, výhodnější cena dopravy), přeprava menších i větších zásilek, PRO FIRMY možnost platby na fakturu. PŘEPRAVA DĚTÍ - k dispozici podsedáky - na vyžádání i dětské autosedačky.

Dokážeme zařídit i další přepravu, jako např. AUTOBUS, MIKROBUS, LOĎ i LIMUZÍNU, v případě převozu větších břemen NÁKLADNÍ AUTO na stěhování.

Přepravujeme JÍZDNÍ KOLA - až 10 pasažérů včetně 10 jízdních kol najednou

taxi Břeclav, Břeclav taxi, taxi pro Břeclav, Břeclavské taxi, taxi v Břeclavi, taxi na Břeclavsku, Břeclavský taxík, taxík Břeclav, taxi z Břeclavi, taxi do Břeclavi, taxi Břeclaví, taxi Břeclavskem, taxislužba Břeclav, taxi breclav

Vážení návštěvníci TAXI BŘECLAV, přečtěte si také několik zajímavostí o Břeclavi a okolí :

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Tou dobou je zmiňováno jako Laventenburch. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav – původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589–1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek, který nebyl sídelním, přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení železnice (Severní dráhy císaře Ferdinanda) – první vlak přijel 6. června 1839 – a následné vybudování prvního železničního uzlu v Rakousku (1841). Tím byla umožněna industrializace (v následujících letech vznikl cukrovar, pila, v blízké Poštorné cihelna a chemická továrna), železniční uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu, a v září 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.

Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město – národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem – připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. Územní reorganizace v roce 1960 zrušila okresy Mikulov a Hustopeče a připojila je k Břeclavi, která se pro ně stala okresním městem. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná.